Parma

Parma leží v oblasti Emilia – Romagna (92 kilometrů severozápadně od Bologni). Parma je významným průmyslovým a zemědělským střediskem. Sídlí zde univerzita.

Od roku 183 př.n.l. byla Parma římskou kolonií. Určitý rozkvět prožila za ostrogótského krále Theodoricha. Roku 569 byla dobyta Langobardy. V 11. až 14. století se rozvíjela jako samostatný stát. V letech 1346 – 1512 byla pod milánskou nadvládou, poté krátce součástí Církevního státu a od roku 1545 tvořila spolu s Piacenzou samostatné vévodství. Do roku 1731 zde vládla dynastie Farnese, poté až do roku 1859 Bourboni (s výjimkou let 1815 – 1847, kdy byla Parma v držení Marie Luisy, druhé Napoleonovy manželky).

Parma si zachovala své historické jádro a proslula malířskou školou manýristického zabarvení. Patřili k ní zvláště Correggio (1489-1534) a Parmigianino (1503 – 1540).

                        
                                                                    Parmigianino (1503 – 1540)

Východiskem prohlídky je náměstí Piazza Marconi, jemuž dominuje grandiózní Palazzo della Pilotta (z let 1583 – 1622), který hostí v prvním patře Museo Archeologico Nazionale (expozice památek ze západní části Emilie). Ve druhém patře pak sídlí obrazárna – Galleria Nazionale, s velkým počtem mimořádně významných obrazů (např. Conegliano – Trůnící Madona s děťátkem a svatými; Leonardo da Vinci – Hlava dívky; řada děl od Correggia, jako Korunování Panny či Zvěstování; Parmigianino – Turecká otrokyně, Vlastní podobizna; Holbein – Erasmus Rotterdamský; El Greco – Uzdravení slepce; Ricci – Únos Heleny, ale také Fra Angelico, Tiepolo, Canaletto a mnoho jiných).

Ve stejném patře se nachází Teatro Farnese, jedno z prvních stálých divadel v Evropě z roku 1618 (4 500 míst). V budově je dále knihovna Biblioteca Palatina s množstvím cenných rukopisů a prvotisků.

Na protější straně náměstí je Museo Glauco Lombardi s památkami na období bourbonské vlády. Odtud jde návštěvník k severu po Via Melloni ke klášteru San Paolo se sálem (Camera di San Paolo), mistrovsky vyzdobeným od Correggia (v roce 1518). Pak jde návštěvník úzkými uličkami jihovýchodním směrem na Piazza del Duomo – s dómem a baptisteriem.

Románský dóm (z 12. století) patří k nejlepším výtvorům svého druhu v zemi. Průčelí má tři řady lodžií nad sebou s krásným středním portálem a je dílem Giambona da Bissone (1281). Trojlodní interiér je bohatý na cenné sochy, reliéfy a fresky. Vrcholným dílem je freska v kupoli chrámu Nanebevzetí Panny Marie od Correggia (1526 – 1530). V příčné chrámové lodi jsou reliéfy od B. Antelamiho (Uložení svatého kříže; 1178). Pozoruhodná je románská křtitelnice z růžového mramoru. V rozsáhlé kryptě jsou zbytky raně křesťanské podlahové mozaiky. Gotická zvonice je 63 m vysoká (z roku 1294). Románsko-gotické baptisterium (z let 1196 – 1260)má osmihranný půdorys a je z červeného veronského mramoru (jsou na něm cenné reliéfy). Fresky v kupoli jsou vesměs z 13. století.

Za dómem se nachází renesanční chrám San Giovani Evangelista (1510), s průčelím a zvonicí ze 17. století. Uvnitř jsou vzácné fresky Correggiovy a Parmigianinovy (z let 1520 – 1523). U chrámu si lze prohlédnout starou lékárnu (Storica Farmacia)z roku 1201 (fresky a vybavení z 15. – 18. století).

                         
                                  renesanční chrám San Giovani Evangelista

Od dómu obchází návštěvník vnitřní město, nejprve k jihu po Strada Cairoli,poté po Strada della Repubblica k západu, na jejím konci zabočí doprava na Strada Garibaldi, kde se nachází chrám Madonna della Steccata , dílo vrcholné renesance (z let 1521 – 1539). Má půdorys ve tvaru řeckého kříže, zaklenutého kupolí. V interiéru jsou četné fresky (z 16. století). V kryptě se nachází hrobky parmských vévodů z rodu Farnese.   Nedaleké novoklasicisní divadlo - Teatro Regio (1829) patří k nejproslulejším a největším v Itálii.

Další pamětihodnosti: Parco Ducale (z roku 1560)se zámečkem západně od Palazzo della Pilotta, na druhé straně řeky. Jižně odtud je rodný dům dirigenta A. Toscaniniho (1867 – 1957)a na Via R. Ranzi – Museo di Arte Cinese (Muzeum čínského umění).

Certosa di Parma – nachází se 4 km severně od Parmy. Pochází z roku 1285 a inspirovala Stendhala ke známému románu Věznice parmská.