Přírodní scenérie, které se zde nabízí, berou návštěvníkům dech. Oblast Etny byla vyhlášena národním parkem v sicilském regionu. Nachází se zde velká rozmanitost stromů a rostlin pokrývajících její svahy a měnících se postupně se stoupající nadmořskou výškou. Krajina nakonec získává pouštní charakter.
Nejvyšší část sopky láká také turisty – milovníky zimních sportů. Byly zde postaveny lanovky pro provozování alpského lyžování.
Impozantní sopečný kužel Etny vévodí severovýchodní části ostrova a hraje od dávných dob aktivní roli v životě celého ostrova. Etna je opředena mýty a legendami. V průběhu staletí změnily mnohé erupce vnější profil hory, vznikly nové sopouchy, nové kužely a významně se tak změnily kontury místní orografické struktury i morfologické vlastnosti. Z nespočetných erupcí sopky patřila k nejničivějším ta z roku 1669, která měla zničující následky i pro blízkou Catanii. Erupcí bylo v historii napočítáno nejméně 135!
I ve 20. století došlo k četným erupcím, z nichž některé byly velmi silné a způsobily v oblasti kolem Etny značné škody. K jedné z posledních opravdu velkých došlo v roce 1983, kdy bylo dokonce potřeba použít výbušninu k odklonění směru toku obrovského proudu lávy, který ohrožoval vesnice na svazích vulkánu.
Z vesnice Cantoniera dell´Etna můžeme vystoupit s pomocí zkušených průvodců až k úžasnému kráteru. Samotný vrchol kráterů je však velmi nebezpečný, neboť sopka může vyvrhnout rozžhavený materiál, a to někdy zcela neočekávaně.
