Noto

Noto - barokní pohádkové městečko, které působí ze všech měst na Sicílii nejjednotnějším dojmem. Leží v jihovýchodním cípu Sicílie, v provincii Syrakusy, v zálivu Golfo di Noto a žije zde téměř 24 000 obyvatel. Místní obyvatelé mluví sicilským nářečím a v sicilštině se Not... u říká Nuotu (lat. Neetum nebo Netum). V roce 2002 bylo Noto a jeho kostely zařazeny na listinu kulturních památek UNESCO.  Noto je městem vzácné harmonie a symetrie a patří k nejhezčím sicilským městům. Bylo postaveno z bílého kamene, který získal stářím zlatohnědý odstín. Pohled na medově žlutou vápencovou idylu vyvolává nadšení i u ignorantů umění. Na počátku však stála katastrofa – po silném zemětřesení v roce 1693 bylo staré Noto téměř zcela zničeno. Ti, kteří zkázu přežili, se odstěhovali a znovu vystavěli mnohem krásnější rodné město na terase jižních výběžků Monti Iblei, nad pobřežní nížinou s olivovými háji. Možnost projektovat barokní město od nuly přivedla do Nota nejslavnější architekty Itálie. Město, vzdálené 32 km jižně od Syrakus, působí jako grandiózní divadelní scéna. Během několika málo desetiletí bylo postaveno 15 paláců, 19 klášterů a 23 kostelů. Zvláště působivá je katedrála San Nicolo a kostel San Francesco s obrovským schodištěm. Největší část města Noto, jehož dispozice měla zároveň představovat také ideální strukturu společnosti, tvoří panská část s řadou kostelů, paláců, náměstí a venkovních schodišť, která se rozprostřela na poměrně rovinatém terénu podél tří souběžně probíhajících hlavních ulic. Prostřední z nich (za branou Porta Reale), Corso Vittorio Emanuele, je lemovaná krásnými stavbami, mezi něž patří kostel San Francesco s klasickým průčelím a monumentálním schodištěm a zakončená reprezentativními městskými branami. Společně s přilehlými parky a náměstími zaujímá značnou rozlohu, je lemována řadou paláců a uprostřed se otevírá do náměstí Piazza Duomo s rozsáhlým souborem schodišť a výstavných fasád. Tady se nachází vlastní střed města, jeho duchovní a světské mocenské centrum: dóm, který se však v roce 1996 zřítil, a proti němu Palazzo Ducezio. Nad touto vládní částí města jsou sice ve skromnější a užší podobě, ale také s pravidelnou pravoúhlou dispozicí vystavěny čtvrti řemeslníků – tento urbanistický koncept se dočkal napodobení v řadě dalších barokních měst na Sicílii. Obyčejní lidé pak obývali prostorově stísněné, nízké čtverce domů pod panským městem: v těchto čtvrtích byly také místo kostelů postaveny jen skromné kaple. Jedním z nejkrásnějších sicilských náměstí je Piazza del Municipio. Najdete zde dóm s barokním průčelím a impozantním schodištěm a chrám San Salvatore, za nímž si můžete prohlédnout jedinečný palác Trigona s freskami. Uličce Via Nicolaci dominuje zakřivené průčelí kláštera Montevergine. Z paláců vyniká Palazzo da Villadorata s kamennými skulpturami. Na Piazza XV.Maggio stojí fontána s Herkulovou sochou a barokní kostel San Domenico (z 18. století). O církevních svátcích bývají v procesí neseny drahocenné schrány s ostatky svatých. Skrovné zbytky ruin původního starého Nota (Noto Antica), zničeného zemětřesením, leží ve vnitrozemí (asi 10km severovýchodním směrem). Noto se proslavilo pěstováním mandlí typu „pizzuta“ a produkcí vína (z hroznů nejkvalitnějšího typu Nero d´Avola). Kraj je plný vinných sklípků. Městské frakce tvoří: Baulì, Buonivini , Calabernardo, Castelluccio, Cipolla, Coda di Lupo, Falconara, Fondo Morte, Lenzavacche, Lido di Noto, Madonna Marina, Pantano Longarini, Pietà San Giovannello, Reitani, Rigolizia, San Corrado di Fuori, San Lorenzo, San Marco, San Paolo, Santa Lucia, Serra di Vento, Testa dell'Acqua, Vendicari, Villa Vela. Sicilským barokem se pyšní několik dalších měst ve vnitrozemí, západně od Nota: Caltagirone, Modica, Palazzolo Acreide nebo Ragusa. Společně s Notem byla v roce 2002 zapsána na seznam památek UNESCO pod souhrnným názvem Val di Noto. Na přelomu 16. a 17. století žil v Notu architekt Matteo Carnelivari. Informační kancelář se v Notu nachází na Piazza XVI. Maggio. zavřít