Messina

Messina leží na úpatí pohoří Peloritani a shlíží na Messinskou úžinu, která odvozuje své jméno od města a je jakousi míchou spojující Sicílii s kontinentem. Messina je třetím největším městem na Sicílii a je hlavním městem stejnojmenné provincie. Má okolo 240 000 stálých obyvatel. Přezdívá se jí... „brána Sicílie“. V sicilštině se město nazývá Missina a obyvatelé ostrova říkají svému městu Zancle, a to kvůli srpovitému přirozenému přístavu, který zde zřídili již chalkidští v osmém století př. n. l. V roce 264 př. n. l. zasáhli Římané, osvobodili město od Kartaginců a vytvořili z něj předmostí k dalšímu podrobení si ostrova. Nový status spojeneckého města (civitas foederata) přinesl dlouhé období prosperity a blahobytu a vznikl jakýsi „šťastný ostrov“ uprostřed problémy zmítaného zbytku Sicílie. Město leží v oblasti s vysokým nebezpečím zemětřesení, a častými zemětřeseními skutečně trpělo. K těm z historicky poměrně nedávné doby patří zemětřesení z 5. února 1783, kterým bylo město srovnáno se zemí. Další katastrofické zemětřesení přišlo 18. prosince 1908, po němž následovala přílivová vlna, která Messinu téměř vymazala ze zemského povrchu. Jen v samotném městě jí padlo za oběť nejméně 80 000 lidí. Jako by to nestačilo, další těžké rány přinesla, již tak dost zkoušenému městu, druhá světová válka. V roce 1943 bylo město masivně bombardováno spojeneckými nálety. Útok si vyžádal tisíce mrtvých. Později město získalo Medaili svobody na památku této události a za úsilí při poválečné rekonstrukci. V červnu 1955 hostila Messina Konferenci evropských ministrů zahraničí, která vedla k založení Evropského hospodářského společenství (European Economic Community). Z EHS se vyvinula Evropská unie. Dnešní Messina je pěkné moderní město se sítí širokých a dobře osvětlených ulic lemovaných budovami postavenými tak, aby odolaly zemětřesení, a to vše v rámci neobyčejně symetrického lineárně řešeného plánu města. Ačkoli z původních architektonických klenotů město se zachovalo jen málo, stejně jako z trosek objektů starověké minulosti, je stále předmětem zájmu milovníků umění a nachází se v krajině neobyčejné přírodní krásy. Je to, z obchodního hlediska, přitažlivé centrum s přístavem důležitým pro dopravu mezi Sicílií a zbytkem Itálie. Z hlediska ekonomického rozvoje města má největší význam (vojenský i komerční) přístav, ve kterém kotví spousta lodí. Zemědělství se zaměřuje na pěstování jižního ovoce. Zejména citronů, pomerančů, mandarinek a dalšího jižního ovoce, zeleniny a vinné révy. Mezi slavné messinské rodáky patří: Dicaearchus – řecký filozof a matematik, který se v Messině narodil v roce 350 př. n. l.; Antonello da Messina – italský renesanční malíř, který se v Messině narodil roku 1430; Francesco Maurolico, italský astronom a matematik, který se v Messině narodil roku 1494; Filippo Juvarra, italský barokní architekt se zde narodil v roce 1678; Maria Grazia Cucinotta, italská herečka. Ta se zde narodila v roce 1968. Na jedné z křesťanských lodí, které vyhrály bitvu u Lepanta (v roce 1571), pobýval i slavný španělský spisovatel Miguel de Cervantes. Lodě vyjížděly z Messiny a zase se do ní vracely. V Messině pak spisovatel nějakou dobu po bitvě odpočíval. Patronkou Messiny je svatá Madona. Město svou patronku oslavuje procesím každoročně 3. června. zavřít