FerraraHistorie města je doložena teprve v 8. století jako sídlo langobardského knížete. Ve 12. století bylo jako svobodné město členem Lombardské ligy. Od první poloviny 13. století až do roku 1598 bylo v držení rodu d´Este (vrcholný rozkvět; vládcové byli despotičtí, ale podporovali umění).
V 15. století mělo město asi 100 000 obyvatel. Pobývali zde významní umělci (Pisanello, Mantegna, Alberti, C. Tura a F.del Cossa) i spisovatelé (Ariosto, 1474 – 1533; Torquato Tasso, 1544 – 1595).
Město má poměrně malé středověké centrum. Historickou část charakterizují široké ulice s mnoha paláci a zahradami z období renesance. Východiskem prohlídky je Castello Estense na Piazza della Repubblica. Zámek vznikl v roce 1385 jako sídlo vládnoucího rodu (byl dokončen v 16. století). Je obklopen vodním příkopem, má čtyři masivní věže. V celé řadě sálů je bohatá fresková výzdoba. V podzemním vězení byli před popravou vězněni Parisina, nevěrná manželka Nikoly III. a její milenec Ugo (1425).
Piazza della Repubblica
Piazza della Repubblica
Jižně odtud se nachází radnice – Palazzo Comunale (ze 13. století). Původně rezidence rodu d´Este a románsko – gotický dóm (ze 12. – 14. století) s bohatě členěnou mramorovou fasádou, se zvonicí (15. - 16. století) a pozoruhodnou výzdobou interiéru. Je zde i zajímavé chrámové muzeum.
Návštěvník pokračuje k jihovýchodu po Via Voltapaleto (středověký ráz) k chrámu San Francesco (v podobě z 15. století))a po Via Savonarola k tzv. domu Romeovu (Casa Romei) z dramatu o Romeovi a Julii (15. století). Za Casa Romei je v úzké uličce chrám Corpus Domini (ze 14. – 15. století) s hrobkami, v nichž jsou pohřbeni členové rodu d´Este: zvláště Alfonso I. a proslulá travička Lucrezia Borgia, Alfonso II. a Lucrezia de Medici.
Z Via Savonarola odbočí návštěvník k severu po Via U. Bassi k pěkné aristokratické rezidenci Palazzina di Marfissa (z roku 1559). Vrátí se zpět a přejde po Via Madama k chrámu Santa Maria in Vado a zabočí doleva, k elegantnímu Palazzo Schifanoia (z 15. – 16. století). Dnes se v něm nachází Museo Civico (s exponáty ferrarských výtvarných děl, zvláště freskami měsíců od F. del Cossa; 1667 – 1670).
Odtud pokračuje návštěvník k Palazzo di Ludovico Moro na jihu města, zbudovanému kolem roku 1500 pro Ludovica Sforzu, zvaného il Moro (Mouřenín), manžela Beatrice d´Este (vzorový doklad ferrarské renesanční architektury). Je tu umístěno archeologické muzeum s nálezy z řecko – etruských vykopávek ve Spině u Comacchia.
Nedaleko odtud, poblíž řeky (Darsena), se nachází Porta Romana. Od ní jde návštěvník proti proudu řeky k severozápadu, k Verdimu divadlu a k bráně Porta Reno. Poté přejde od jihu historickým centrem do severní části města a prohlédne si renesanční Palazzo dei Diamanti (z 15. – 16. století). Jeho fasáda je složena z mramorových obkládacích desek, jejichž čtvercová lícní strana je opracována do tvaru diamantového výbrusu (uvnitř je obrazárna s díly malířů ferrarské školy (z 15. století).
Východně odtud je Museo Boldini (s expozicí obrazů z 18. – 19. století).
Okolí:
Areál řecko – etruské Spiny – leží u Comacchia, 50 km jihovýchodně od Ferrary. Areál pochází z 6. – 3. století př.n.l. a nachází se tu 4 000 hrobů.
Abbazia Pomposa – opatství Pomposa se nachází 49 km východně od Ferrary. K vidění je zde bazilika ravennského typu (z 8. – 9. století; rozšířená kolem roku 1000 o vstupní atrium; kampanila z roku 1063; v románském slohu lombardského typu). Uvnitř je románsko – byzantská výzdoba a fresky boloňské školy (ze 13. – 14. století).
